Rozhovor s naší hlavní vedoucí mládeže pro místní tisk

V dnešním rozhovoru klademe otázky slečně Kláře Šikulové, hlavní vedoucí mládeže Sboru dobrovolných hasičů Brno – Slatina.
 

Pravidelná první otázka – ve Slatině žijete i pracujete?
Ve Slatině bydlím teprve od roku 2009. Pracuji mimo Slatinu pro jednu firmu jako referentka E-shopu.

Ve svém volném čase se věnujete mladým slatinským hasičům, co vás k této aktivitě přivedlo? Byla jste také mladá hasička?

Mladá hasička jsem bohužel nebyla, ale jsem sportovní člověk a rodiče mě vedli k bojovému sportu, a to ke karate, kde jsem byla úspěšná, ale po pěti letech jsem z rodinných důvodů tento sport ukončila. Dále jsem hrála florbal – 1.ligu žen. Tento koníček jsem opustila po dokončení školy, v pracovním nasazení to již nebylo možné. Až v roce 2008 mě kamarád přivedl k hasičům u jiného sboru, kde jsem nějakou dobu vedla mladé hasiče. V roce 2009 jsem se přestěhovala do Slatiny, a protože mě práce s dětmi chyběla, požádala jsem o členství v SDH Brno – Slatina.

Co je hlavní náplní činnosti mladých hasičů ve Slatině?

S mladými hasiči se scházíme pravidelně dvakrát týdně, kde se učíme poznávat různé značky hasičské techniky, zdravovědu, uzly, práci s buzolou, střelbu ze vzduchovky a mnohé další. V létě trénujeme požární útok a další disciplíny. Pro děti také mimo pravidelných schůzek připravujeme různé akce jako spaní na hasičce, karneval, výlety, exkurze, soustředění a další. Nejvíce se samozřejmě zaměřujeme na různé soutěže hlavně v požárním útoku v Brně a okolí, na které v průběhu sezony o víkendech jezdíme.

Ve slatinských Aktualitách často informujeme o vaší účasti v různých hasičských soutěžích, jakých úspěchů jste dosáhli v roce 2013?

S tímto rokem jsem moc spokojena. Dosáhli jsme skvělých úspěchů a největší úspěch bylo umístění starších žáků na 1. místě a mladších žáků na 3. místě u nás doma ve Slatině. O dalších úspěších budu v Aktualitách ještě informovat.

Je mezi slatinskou mládeží zájem o zapojení do činnosti ve družstvech mladých hasičů?
Spíše není, což je jistě škoda. Máme však děti, které účast v kroužcích baví, za což jsem strašně ráda. Je to ale jen kolem dvaceti dětí, myslím, že je to na Slatinu málo. Snažíme se stále aby jich bylo více a více. Potřebujeme mladou generaci, která bude pokračovat v naší dobrovolné práci.

 
Jak je tento kroužek náročný pro vás jako vedoucí a chtěla byste ještě něco dodat?
Ano, chtěla bych říct, že hodně lidí si myslí, že jsme jako vedoucí za tuto aktivitu placení. Ale není to tak, děláme to opravdu jen čistě dobrovolně a zcela zadarmo. Stalo se mi, že si někteří rodiče mysleli, že mám i hasičský telefon, z kterého píši a volám rodičům, když je například před závody, ale tak to opravdu není. Je to skutečně dobrovolné a někdy musíme investovat i vlastní peníze. Na závody jezdíme osobními auty, ale zapojují se a pomáhají i rodiče. Jsem moc ráda, že nám pomáhají a podporují děti jak to jen jde. A jestli je to náročné? Ano, hlavně časově. Máme pravidelné schůzky 2x do týdne, vždy po práci. Přes léto i o víkendech trénujeme nebo jezdíme na závody, či organizujeme další akce pro děti. Někdy je potřeba vzít si i dovolenou, abychom mohli být s dětmi a něco zorganizovat. Je pořád co pro děti vymýšlet a vzdát se toho samozřejmě nechceme. Náš cíl je mít v kroužku stále více dětí a mít jim co nabídnout. A když pak na soutěži zvítězíme, je to pro nás obrovská radost. Tato práce s dětmi mě velice baví, jinak by ji člověk nemohl dělat. Také podpora ostatních je velmi důležitá. Proto bych touto cestou ráda poděkovala našemu sboru, který nás ve všech směrech podporuje, dále MČ Brno-Slatina, především panu starostovi Jiřímu Idesovi, sponzorům Restaurace na Mlatech, Dotchi, AZT s.r.o., Reda, HEMZ s.r.o., Gym blue Sun a samozřejmě také rodičům. Chtěla bych také poděkovat skvělým vedoucím, kterými jsou Soňa Pelikánová, Zdeněk Krytinář a Monika Stonáčková, za jejich práci a úsilí při vedení kroužku mladých hasičů.

 
Jako vždy poslední otázka směřuje do vašeho soukromí – jak se vám ve Slatině žije?
Jsem moc ráda, že před nějakou dobou jsem si vybrala ke svému životu právě Slatinu a chtěla bych tu samozřejmě již zůstat.
Děkuji za rozhovor.

Jiří Toman