Místo tréninku jsme se potkali přímo před hlavní branou do slatinské vozovny.
Nejdříve jsme si prohlídli místo, kde hrají hlavní roli počítače, kde se vše plánuje a vykazuje. No a pak už hurá za autobusy. Uchvátilo nás obrovské parkoviště – také je tam potřeba. Viděli jsme garáž, kde probíhají opravy a dozvěděli jsme se něco málo o tom, jak takový autobus funguje, jaké má nejčastější závady a kolik toho denně najede. Konec prohlídky byl ale nejlepší… nastoupili jsme do právě uklizeného a palivem doplněného autobusu (pohodlně se usadili) a ten s námi prokličkoval parkoviště, vjel do myčky (skoro jsme měli strach, že mezi těmi kartáči zůstaneme) a odvezl nás až k východu. Takže teď nejen víme, jak to chodí, když autobusem jedeme, ale víme i to, co vše je potřeba dělat mezi jednotlivými jízdami.